Jihovýchodní Evropa

Tisk Email

Chorvatsko Zagreb Julské Alpy Dunaj
Slovinsko Ljubljana Karavanky Tisa
Bosna a Hercegovina Sarajevo Dinárské hory Dráva
Srbsko Bělehrad Velebit Sáva
Kosovo Priština Stara Planina Morava
Černá Hora Podgorica Rila Neretva
Albánie Tirana Pirin Vardar
Makedonie Skopje Rodopy Drina
Bulharsko Sofia Vitoša Muresul
Rumunsko Bukureštˇ Jižní Karpaty Oltul
  Maribor Východní Karpaty Prut
Dalmácie Rijeka Apuseni Struma
Banát Zadar Transylvánská vysočina Marica
Istrie Split Hornothrácká nížina  
Sedmihradsko/Transylvánie Dubrovnik Valašská/Rumunská nížina jezera:
Vojvodina Mostar   Ohrid
Bukovina Banja Luka Istrijský poloostrov Skadar
Trácie Tuzla Jaderské moře Prespan
  Novi Sad Otrantský průliv  
  Kragujevac Černé moře  
 Železná vrata Brašov ostrovy:  
 Plitvická jezera Arad Cres  
 Škocjanské jeskyně Temešvár Krk  
 Kras Plovdiv Dugi Otok  
 etnická čistka Burgas Brač  
  Varna Hvar  
  Drač Korčula  
  Cluj    
  Sibiu    

 

 

 


Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, NČGS,  Praha 2002
 
další zdroje informací:
Baar V. a kol.: Hospodářský zeměpis - Regionální aspekty světového hospodářství, NČGS, Praha 2003
Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 1989, 1996
Školní atlas světa, Kartografie, Praha, 2007, 2008

 

1. Co rozumíme pod pojmem JIHOVÝCHODNÍ  EVROPA?

    Podle učebnice Hospodářský zeměpis - regionální aspekty světového hospodářství (Baar V., NČGS, Praha 2002, str.52) - "Vymezení jihovýchodní Evropy, podobně jako ve střední Evropě, se často liší. Problematické bývá například přiřazování Chorvatska, které se cítí být  spíše středoevropským státem. Řecko se někdy s ohledem na členství v EU a NATO řadí k západní Evropě, nebo vzhledem k podobnosti přírodních podmínek a ekonomiky do jižní Evropy společně s Portugalskem, Španělskem a Itálií. Podobně i Ukrajina a Moldavsko jsou často chápány jako východoevropské státy, ale geografická poloha v černomořském prostoru opravňuje i jejich zařazení k jihovýchodní Evropě. Některá členění zařazují do jihovýchodní Evropy také středoevropské Slovinsko."
    Podle cs.wikipedia.org/wiki/Jihovýchodní_Evropa - "V užším pojetí se mohou podle kontextu za státy JV Evropy považovat například pouze státy zasahující na území Balkánu, nebo všechny kromě Turecka. Řecko se často zařazuje mezi státy jižní Evropy, Madˇarsko a Slovinsko mezi státy střední Evropy a Moldávie mezi státy východní Evropy."

 

    Prohlédněte si následující mapky - obě zobrazují jihovýchodní Evropu, a porovnejte, které státy byly do tohoto regionu zařazeny.

    alt       alt

                                                                            (cs.wikipedia.org/wiki/Jihovýchodní_Evropa)

 

 2 .Jihovýchodní Evropa je nejméně stabilizovaný a ekonomicky nejzaostalejší region v Evropě. Má za sebou velmi složitý historický vývoj, kdy se zde střetávaly zájmy mocností západní i východní Evropy a islámské civilizace. Prohlédněte si mapky znázorňující vznik a zánik státních celků v tomto regionu během 19. a 20. století.

 

     a) Jak se měnily hranice po 1.světové válce? Které státy zanikly, které nově vznikly?

     b) Porovnejte hranice po 1. a po 2.světové válce - co se změnilo?                                                                 

alt alt alt
alt alt alt

                        (cs.wikipedia.org/wiki/Balkán) 

   Na poslední mapce je znázorněna situace v roce 2008.

   c) Porovnejte situaci v roce 2008 a 1945. Které státy vznikly z bývalé Jugoslávie? Které se oddělily nejdříve?

   d) Najděte si v atlase hlavní města všech států jihovýchodní Evropy. 

        alt    

 

 

3. Prostudujte si tabulku, ve které najdete údaje o počtu obyvatel, náboženském a národnostním složení a velikosti HDP a měně.   Poté odpovězte na tyto otázky:

 

     a) Který stát jihovýchodní Evropy je nejlidnatější? Kde žije nejméně obyvatel?

     b) Ve kterých státech lze platit eurem? Které jsou v roce 2009 členy Evropské unie?

     c) Ve kterých státech vyznává většina obyvatel římsko-katolické náboženství?

     d) Ve kterých státech vyznává většina obyvatel pravoslavné náboženství?

     e) Ve kterých státech je většina muslimů, příp. kde žije silná muslimská komunita?

     f)  Který stát je nejbohatší, který má naopak nejnižší HDP?

     g) Které státy mají pestré národnostní složení - tzn. že vedle národa, který dal státu název, zde žijí i další početné národy? 

  počet obyv.

náboženská

skladba

národnostní

skladba

měna HDP(USD)
 Slovinsko  2 miliony       58% katolíci 90%Slovinci euro  27 148             
 Chorvatsko  4,5 mil

90%katolíci 

4,5%pravoslavní         

9o% Chorvaté

4,5%Srbové     

kuna  15 633
 Srbsko  7,3 mil

84% pravoslavní

6% katolíci

3,5% islám

82% Srbové

4%Madˇaři                       

srbský  dinár     6 782
 Bosna aHercegovina     4,6 mil

45% islám

36% pravoslavní

15% katolíci

48% Bosňáci

37% Srbové

14%  Chorvaté                    

 konvertibilní

  marka

 4625
 Černá Hora  672 000

74% pravoslavní

18% islám

3,5% katolíci

43%Černohorci

32% Srbové

7,8% Bosňáci

3% Albánci

 euro  7 817
 Makedonie  2,1 mil

65% pravoslavní

33% islám

64% Makedonci

25% Albánci

4% Turci

 makedonský

    dinár

 4 656
 Kosovo  1,8 mil

91% islám

5,5% pravoslavní

3% katolíci

88% Albánci

7% Srbové

 euro  1 759
 Albánie  3,6 mil

70% islám

20% pravoslavní

10% katolíci

98,6% Albánci

1,1% Řekové

 lek  4 089
 Bulharsko (EU)  7,6 mil

83% pravoslavní

12% islám

85% Bulhaři

9,5% Turci

4,7% Romové

 leva  5 916
 Rumunsko (EU)  22 mil

87% pravoslavní

5% katolíci

4% protestanti

90% Rumuni

6,6% Madˇaři

2,5% Romové

 lei  9 310

             ( en.wikipedia.org/wiki/Albania-Slovenia), údaje jsou většinou z roku 2008   

 

 4. Práce s atlasem:

     a) Vyhledejte si v mapě  pohoří, která jsou na obrázcích.   

alt  alt   alt  alt  alt

 Julské Alpy 

(en.wikipedia.org/wiki/Julian_Alps )  

Karavanky 

     (en.wikipedia.org/wiki/Karavanke)

Dinárské hory   

 (en.wikipedia.org/wiki/Dinaric_Alps 

  Korab

 (en.wikipedia.org/wiki/Mount_Korab)  

 Pirin 

   (en.wikipedia.org/wiki/Pirin)  

                                        

alt alt alt  alt  alt

              Rila 

(en.wikipedia.org/wiki/Rila)

        Rodopy

 (en,wikipedia.org/wiki/Rhodope_

Mountains)

            StaraPlanina

  (en.wikipedia.org/wiki/Balkan_Mountains)

          JižníKarpaty                           Transylvánská vysočina

                                       

           b) Pomocí atlasu vytvořte správné dvojice - pohoří a jeho nejvyšší horu                 

1. Stara Planina A. Jezerski vrh (2694 m)
2. Rodopy  B. Triglav (2864 m)
3. Rila    C. Bihor (1849 m)
4. Jižní Karpaty   D. Botev (2376 m)
5. Západní hory (Apuseni)     E. Goljam Perelik (2191 m)
6. Pirin  F. Moldoveanu (2554 m)
7. Julské Alpy  G. Musala (2925 m)
8. Dinárské hory H. Vichren (2914 m)

                                                                 

  

5. Státy jihovýchodní jsou turisticky velmi atraktivní. Mají bohatou minulost a nádhernou, často téměř neporušenou krajinu. Nabízejí historické památky na mnohé civilizace ( je jich mnoho i na seznamu kulturního dědictví UNESCO), vysoká pohoří vhodná pro vysokohorskou turistiku i zimní sporty, krasová území s kaňony, jeskynními systémy, jezery i kaskádami, a samozřejmě nespočetné možnosti pro letní dovolenou strávenou u moře v mnoha malebných městečkách.
   a) Zařadˇte následující místa a regiony do konkrétního státu - Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Makedonie
   b) Najděte si o daných místech více informací. Čím jsou zajímavé?                                                                    
 alt  alt  alt  alt alt 

     Delta Dunaje 

en.wikipedia.org/wiki/Pelicani_din

_Delta_Dunarii)

          Butrint

  cs.wikipedia.org/wiki/Butrint

            Mostar  

cs.wikipedia.org/wiki/Starý-Most 

       Kazanlak 

cs.wikipedia.org/wiki/Thrácká_

hrobka_u_Kazanlaku

             Split

     en.wikipedia.org/wiki/Diocleci

                                                                                                                               

alt  alt    alt  alt   alt

      NP Durmitor 

cs.wikipedia.org/wiki/Durmitor

          Kotor  

cs.wikipedia.org/wiki/Kotor

           Ohrid 

 cs.wikipedia.org/wiki/Ohrid

        Dubrovnik

 cs.wikipedia.org/wiki/Dubrovník

Transylvánie-opevněné kostely

                                                                                                                                

alt alt alt alt alt

          Bled

en.wikipedia.org/wiki/Geography

_of_Slovenia

   Maramus 

en.wikipedia.org/wiki/Maramures

         NP Pirin 

cs.wikipedia.org/wiki/Národní_

park_Pirin

           Mamaia 

cs.wikipedia.org/wiki/Mamaia

        Nesebar

cs.wikipedia.org/wiki/Nesebar

                                                                                                                                  

alt alt alt alt  alt

   Plitvická jezera 

cs.wikipedia.org/wiki/

Plitvická_jezera

    klášter Studenica

     www.serbia-tourism.org

   Rilský klášter

cs.wikipedia.org/wiki/Rilský_klášter 

   Škocjanské jeskyně            Sigisoara

 

 

6. Za pomoci atlasu zjistěte:
     a) Které z následujících plodin jsou typické pro státy jihovýchodní Evropy:
     - vinná réva, kukuřice, pšenice, palma kokosová, brambory, tabák, olivovník, len, bavlník, slunečnice, citrusové ovoce, čajovník,  rýže, cukrová řepa
      b) Které oblasti v tomto regionu jsou zemědělsky velmi významné?
  

 7. Za pomoci internetu či jiných zdrojů spojte následující pojmy v obou sloupcích:

              

 1. Pula  A. studený vítr na Jadranu
 2. Železná vrata  B. hrobky Thráků
 3. Sarajevo  C. nejdeštivější místo na Balkáně
 4. Postojna  D. soutěska na Dunaji, vodní elektrárna
 5. Bělehrad  E. jezera, kaskády
 6. Bóra  F. národní park na ostrovech
 7. Boka Kotorská  G. zimní olympiáda
 8. Plitvice  H. jeskyně ve Slovinsku
 9. Kornati   I. ropovod z Rijeky do vnitrozemí
10. Bansko  J. bombardování v roce 1999
11. Kazanlak  K. lyžařské středisko v Pirinu
12.Adria  L. římský amfiteátr

 

 

 


Víte, že na jihovýchodě Rumunska, v Banátu, žije česká menšina? Žijí v několika vesnicích - Gernik, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Šumice a Eibentál. Čeští osadníci sem přicházeli v 19. století, kdy toto území patřilo Uhersku. Místní obyvatelé jsou hlavně zemědělci. V poslední době se rozvíjí agroturistika - přijíždějí sem hlavně Češi, kteří využívají vyznačené turistické cesty - ty byly vyznačeny Klubem českých turistů.

alt alt alt alt

 

 

JV Evropa – stručné informace o jednotlivých státech:

Albánie

Mezi lety 1945 a 1990 měla Albánie jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a ocitla se v mezinárodní izolaci; nejprve přerušila kontakty se západem a později i s východními zeměmi. Roku 1968 vystoupila na protest proti okupaci ČSSR z Varšavské smlouvy.
V letech 19901992 byla ukončena komunistická vláda a zřízena pluralitní demokracie. Transformace se ukázala být obtížnou, protože se vlády musí vypořádávat s vysokou nezaměstnaností, korupcí, zničenou infrastrukturou, velkou sítí organizovaného zločinu s napojením na vládní úředníky a roztříštěnou politickou opozicí. Došlo k nepokojům i silným ekonomickým propadům. Opět bylo povoleno náboženství, tak dlouhou dobu krutě potlačované. Dne 1. dubna 2009 se Albánie stala plnoprávným členem NATO a v současné době usiluje o integraci do EU

Bosna a Hercegovina

Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).

Černá Hora

Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořili Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti.[3] Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu.[zdroj?] Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43 %; další část tvořili Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %), zbytek jsou jiné národnosti.[3] Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu.[zdroj?] Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva.V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj. ( Sveti Stefan, Sutomore , Bečići…)

Chorvatsko

Chorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. HDP na obyvatele je zde přibližně o 10 000 USD nižší než v České republice. V dobách Jugoslávie patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Bylo zde povoleno soukromé podnikání, dobře rozvinutý turistický průmysl a bylo zde koncentrováno i několik větších zahraničních investic. Ekonomika země velice silně utrpěla v letech 1991-95, kdy probíhala první balkánská válka, které bylo chorvatsko aktivním účastníkem. Nejenže tato válka zemi finančně vyčerpala, ale navíc se jí vyhnula velká vlna zahraničních investic, které přitáhly zejména země Střední Evropy. Po skončení války, se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky, díky přílivu zahraničních měn. Od roku 2000 se ekonomická situace znatelně lepší a roční růst HDP se pohybuje v rozmezí 4-6%. Velkou měrou se na ekonomickém růstu podílí spotřeba domácností a snadná dostupnost úvěrů. Inflace je pod kontrolou a chorvatská měna stabilní. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká nezaměstnanost, která dosahuje hranice 12%. Dalším problémem je silně záporná bilance zahraničního obchodu a velká státní účast v hospodářství, díky neochotě vlád dát zelenou privatizacím větších podniků, což je i způsobeno odporem veřejnosti. V neposlední řadě se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, což je způsobeno nerovnoměrnou politikou regionálního rozvoje. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou, bez větších šancí na získání státních prostředků, které nutně potřebují k rozvoji. Šance na zlepšení tohoto stavu a na získání potřebných rozvojových dotací pro tyto regiony dává členství v EU, které se v Chorvatském případě stane realitou v brzké době.

Makedonie

Republika Makedonie (do OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, zkracováno jako FYROM[2]bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území a také moderní Řekové mají historické, kulturní a také genetické spojení s antickými Makedonci. Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům

Slovinsko

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik. Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elán).1
Ani zemědělství není pozadu, na Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám.
Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.) Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohu v Alpách i rozlohu je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu
.

Srbsko

Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora, kdy Černohorci rozhodli těsnou většinou pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006. Dne 17. února 2008 pak došlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti provincie Kosovo, což vedlo k napětí na mezinárodním i vnitropolitickém poli. Srbská ekonomika je spíše slabší v Evropě. Příčinou slabé ekonomiky je válka v devadesátých letech 20. století. V poslední době však v Srbsku roste průměrná mzda a HDP na obyvatele se také pomalu zvyšuje. Srbská, neboli jugoslávská ekonomika za komunismu byla v tehdejším východním bloku silná. Existovaly zde soukromé firmy a lepší byly i politické vztahy se západem oproti jiným komunistickým státům. Silná ekonomika se však začala hroutit koncem 70. let. V Jugoslávii nastaly národnostní problémy a tím se i zisky firem dostávaly do ztrát. Největší krizi však srbská ekonomika zažila v letech 1992-1995, kdy nastala válka mezi státy, které tvořily rozpadající se Jugoslávii. Politici financovali hlavně zbrojní průmysl. Po válce byly na Srbsko uvaleny od OSN sankce za způsobení válečných zločinů. Po válce se však ekonomika nerozvíjela, kvůli dalšímu národnostnímu problému, tentokrát v Kosovu. Začátkem 21. století se ekonomika začala vzpamatovávat a v současné době roste. Srbsku se v poslední době říká "Balkánský tygr", hlavně kvůli nejrychleji rozvíjející se ekonomice v regionu.

Kosovo

Kosovo je území na Balkánském poloostrově, o jehož postavení se stále vedou spory na mezinárodní půdě. Podle své deklarace nezávislosti tvoří stát Republika Kosovo (albánsky: Republika e Kosovës, srbsky: Република Косово, Republika Kosovo). Ostatní státy se v současné době k nezávislosti tohoto území vyjadřují; některé tak již učinily. Srbsko, jehož integrální součástí území dříve bylo, je i nadále považuje za své území a podle srbské ústavy tvoří Autonomní oblast Kosovo a Metohije (srbsky: Аутономна покрајина Косово и Метохија, Autonomna pokrajina Kosovo i Metohija, albánsky: Krahina Autonome e Kosovës dhe Metohisë) a je nedílnou součástí Srbska.[2] Hlavním městem je Priština.
Od 12. června 1999 byla oblast na základě statusu chráněného rezolucí OSN č. 1244 spravována OSN a Kosovu byla v rezoluci přiznána autonomie v rámci Srbska,[3] fakticky ale Srbsko ztratilo nad Kosovem kontrolu. Zdejší Albánci zde záhy vytvořili místní parlament, vládu, jakož i další nezávislé instituce. Kosovský parlament vyhlásil dne 17. února 2008 v 15:50 SEČ nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát,[4] oficiální orgány a představitelé Srbska však nezávislost odmítají uznat a považují oblast nadále za součást Srbska, postoj jiných států není jednotný

Moldavsko

I přes malý pokrok v posledních letech je Moldávie jednou z nejchudších zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství a pěstování některých subtropických plodin, zejména zeleniny, ovoce, tabáku a také vína. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím.Většinu elektrické energie, stejně tak i paliva, musí Moldavsko dovážet. Země je v energetických otázkách zcela závislá na Rusku, které v zemi vlastní důležité elektrické rozvodny.[zdroj?] Obě země spolu mají vleklé spory ohledně cen ropy a zemního plynu. Důsledkem těchto sporů je ruský zákaz prodeje moldavského vína a zemědělských výrobků v Rusku a také zdvojnásobení ceny za dodávky ropy a zemního plynu. Ekonomika země je ovšem na kolísání cen těchto komodit velmi citlivá. Důsledkem je výrazné zpomalení růstu HDP v roce 2006. Přesto země za rok 2007 vykázala pozoruhodný růst ekonomiky o 6%. Stát si ponechává kontrolu nad velkou částí hospodářství. Ekonomika trpí také poměrně velkou inflací a korupcí.Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100USD.[1] Odhadem až 25% práceschopného obyvatelstva pracuje v zahraničí. Proto oficiální nezaměstnanost je pouhých 2,3%.

Bulharsko

Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoli, koně, osli, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků. V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží,Primorsko, Albena, Varna, Burgas,Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty

Rumunsko

Rumunsko bylo jednou z chudších zemí RVHP a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemí Evropy. Mezi zeměmi Evropské unie je jeho HDP na obyvatele dokonce nejnižší. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda Nicolae Ceauşesca, která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. Tato dnes roste. Patrně nejvýznamnější je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky Dacia, která je součást francouzského koncernu Renault. Tomuto napomáhá rumunské hutnictví - nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství nejsou využity tak, jak by mohly být. Dále je Rumunsko poměrně vhodné pro zemědělství - v Rumunské nížině se pěstují plodiny jako pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, zelenina či ovoce. Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí či skotu, mimo jiné pro zemědělské účely pak chov koní. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především Karpaty, ale vzhledem ke slabé úrovni služeb pro turisty jsou příjmy z něj velmi malé.
 (informace převzaty z: cs.wikipedia.org/wiki/Albánie-Srbsko)
 
 

Vývoj území od roku 1796 do 2008

 
 
alt(cs.wikipedia.org/wiki/Balkán)
 
 
 
 - mapky států
alt alt alt
                          (cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Planina)                                                             (en.wikipedia.org/wiki/Kosovo)                                                                       en.wikipedia.org/wiki/Kosovo)
 
alt alt alt
                         (en.wikipedia.org/wiki/Slovenia)                                                                                 ( en.wikipedia.org/wiki/Romania)                                                   (en.wikipedia.org/wiki/Moldova)
alt alt alt
                                                                                                                                       (en.wikipedia.org/wiki/Bosnia_and_Herzegovina)
alt alt alt
                       (en.wikipedia.org/wiki/Montenegro)                                                           (cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko)                                                  (en.wikipedia.org/wiki/Republic_of_Macedonia)
 
- Víte, že BÓRA je nejobávanější vítr na Jadranu? Je to vítr vanoucí směrem k pobřeží a může znamenat velké nebezpečí pro jachtaře a další milovníky vodních sportů. Směrem k pobřeží vane studený vzduch , který se přehoupne přes pohoří Velebit a valí se pak dolů velkou rychlostí. Na pobřeží vznikají velké vlny, které jsou nebezpečné pro lodě v přístavech. (www.chorvatsko.cz)

 

 

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Investice do rozvoje vzdělávání.
Vytvořil SilesWEB.cz 2009.